V sedm ráno naštěstí moc lidí nikam nejezdí, takže jsem cestu do školy přežila bez úhony. Horší to však bylo, když jsem se rozhodla, že si o volné hodině zajdu na studijní pro potvrzení o studiu a hned potom na Podniky nabít lítačku. Na studijku stál štrůdl štěbetajících prváků až dolů do podchodu, strávila jsem 3/4 hodiny čekáním na schodech a následující půl hodinu ve vydýchané přeplněné chodbičce před kancelářemi, kam neustále přicházely nové davy předbíhajících suverénů. Naštěstí jsem se udržela a byla slušná :). Nakonec jsem s úspěchem získ
ala to jedno své razítečko a vyrazila vstříc Dopravním podnikům, kde mě čekala jak jinak než fronta. Ta naštěstí ubývala vcelku rychle, takže jsem si to už za deset minut drandila za panem Slovíkem.A co z toho plyne za ponaučení... Příští rok si rozhodně ten proklatý zelený papír vezmu už na zápis a studijku se v prvních týdnech semestru vyhnu velkým obloukem.

Žádné komentáře:
Okomentovat