Zpívání úplně jinak

Na základě menších neshod s kolegyní z bývalé práce mi padla šance na hodiny zpěvu v době, kdy jsem v Praze. Měla to být jedna herečka a hlavně dabérka - starší dáma, která vystudovala operní zpěv a i se jím částečně živila. Nicméně to se neuskutečnilo, a tak jsem přemýšlela, co dělat. Vzpomněla jsem si na jednu holčinu, která v Sokolově učila zpěv a já ji měla na pár hodin, když zaskakovala za mou učitelku. Byla moc dobrá a pamatovala jsem si, že nějak odešla do Prahy nebo tak něco. Takže jsem vyhrabala její číslo a zkusila se jí zeptat na těch pár hodin. Bohužel mi řekla, že není v Pze, ale že mi může domluvit hodiny s kamarádkou, která má přístup do Státní opery, a tak bychom měly i zkušebnu. Ráda jsem souhlasila a za pár dní už si domlouvala hodinu :).
Brzo jsem zjistila, že se jedná o holčinu, kterou znám od vidění i z doslechu. Studovala u nás zpěv (a nutno říct, že VELMI úspěšně) a jednou jsme se i nějak potkaly v učebně zpěvu.
Byla jsem u ní na třech hodinách, z nichž dvě byly po dvou hodinách a jedna po hodině a půl. Hodně jsme si o zpívání povídaly a soustředily se hlavně na techniku. V podstatě jsme ani moc nezpívaly. Zjistila jsem, kde všude mám mezery a jak je správně zaplnit. Tímhle stylem a tyhle věci mě nikdy nikdo neučil.
Teď už se bohužel nebudeme moct vídat, protože tady končím a pofrčím se pokoušet psát diplomku a učit se na státnice. Nicméně doufám, že naše spolupráce bude pokračovat, protože mi maximálně vyhovuje a baví mě.

Je zvláštní, jak se věci někdy zamotají a co se zdá být na prd se najednou vyvrbí v něco báječného. Možná jsem se zkrátka s tou kolegyní poškorpit měla, abych získala tohle (a že to v tuhle chvíli považuju za něco hodně významnýho, co mě hodně ovlivnilo, donutilo přehodnotit spoustu věcí a snad to bude i znát na výkonech).
Nevýhodou toho všeho je to, že jsem zjisila, co všechno ještě neumím a co bych umět měla, a taky jak moc práce je přede mnou :))).