sobota 11. července 2009

Sraz z gymplu a work-story

Minulý pátek se konal takový menší třídní sraz v Irské. Bohužel jsem jela z práce, a tak jsem přišla o něco později, ale naštěstí jen o hodinku, původně to totiž mělo být víc.
Sešlo se nás cca 14 a bylo to moc fajn. Pokecala jsem skoro se všemi, až na pár výjimek, ale to snad doženu příště :). Jen doufám, že se ke mně dostanou nějaké ty fotečky, co se tam dělaly, asi budu muset zapůsobit na Zuzku a Peťu :)
Co se týká práce, tak mám za sebou první a celkem krušný týden. V pondělí bylo sice volno, ale i tak se toho stihlo dost. Sešla se nás docela fajn parta a ve čtyřech jsme "operátorovali" a seděl s náma ještě šéf (se kterým jsem celkem díky náhodě byla hned minulý pátek, tedy první den, na pivu a rovnou jsme si potykali :)). Chvílema jsme si vykládali historky, chvílema se bavili nad vlastním příležitostným zakoktáním nebo nad bohatostí jazyka českého (v těch jmenných seznamech jsou mnohdy neskutečné poklady :-)). I práce samotná mě docela baví, nikdo mě nikam netlačí a mám hodně volnou ruku. A vzhelem k tomu, že volám bývalým studentům a nabízím jim nové kurzy, je to vcelku fajn.
V pátek jsem ale do práce dorazila sama s tím, že ostatní byli odejiti pro nedostatečnou výkonnost. A já jediná z ranní a ještě jedna z odpolední jsme zůstaly. Jak jsem se dozvěděla od šéfa, celkem nás na pohovor přišlo 49, vybrali nás 7 a teď už jsme zůstaly jen dvě. Prý se jim ty nevýkonné nevyplatí platit, a tudíž platí jen nás. Už mám sice v ruce smlouvu, ale po takovém otřesu židle pod zadkem nejsem vůbec klidná. Těm lidem alespoň zaplatili to, co si odpracovali, ale i tak mi to přijde jako docela podpásovka a nepřišla jsem si moc dobře, když tam mí "bývalí kolegové" v pátek chodili podepsat smlouvu a rozloučit se.
Tak teď už mi nezbývá než doufat, že se taky neznelíbím a že mě nechají dodělat to, co jsme si domluvili...

Žádné komentáře: