Kultura zas a znova

V posledních týdnech se něco v mém životě nějak převrátilo vytouženým směrem. Ne že bych snad letos měla více času než jindy, ba naopak. Tím spíše je mi to celé záhadou. Nicméně začala jsem opravdu kulturně žít.
Začalo to rockovým oratoriem, které se konalo na piazzetě Národního divadla. Bylo to celkem nečekané, ale protože jsme byli zrovna díky následně zmíněnému v Praze, nenechali jsme si to ujít. A dobře jsme udělali :) Bylo to cca 15 sborů, tedy po sečtení asi 350 zpěváků, živá kapela, sólista a sólistky, vypravěč a úžasný pan dirigent. Dostavil se i samotný pan autor. Vše bylo úžasné i přes nedaleký halasný povyk jistých individuí jisté nejmenované rádobypolitické strany (dělník z nich ale asi nebude ani jeden...:-/).
Pokračovalo se záhy, a to Rusalkou v Národním divadle, na které jsme byli v onen slavnostní den 17.11. Škoda jen, že došlo k omylu a přišli jsme přesně na půlku představení...
Za pár dní následovalo Chicago v místním komorním divadle, které má neslavná očekávání ani nevyvrátilo ani nepředčilo.
Pak se konal koncert naší katedry, který jsem si moc užila i přes vražedné pohledy jistých osob.
Výbornou akcí byl improvizační večer Jiřího Pazoura - skvělého klavíristy a báječného improvizátora, který nás všechny nadchnul. I přes komorní obsazení hlediště jsme si to, myslím, na obou stranách víc než užili. Kromě jiného jsem se dozvěděla, jak lze na místě zaimprovizovat krásnou skladbičku na téma (od diváka) "Mléčná dráha" nebo třeba "Den schizofrenika, ale s dobrým koncem" apod.
Tento týden se konají absolventské koncerty oboru zpěv, což si nenechám ujít a ještě netradičně pojatý vánoční koncert jednoho kamaráda sbormistra, na který se moc těšíme :) (uvádět budou Osel a Vůl :-D).

Nevím sice, čím se to vše přihodilo, ale nutno říci, že mi to více než vyhovuje. :))