Pět hodin ráno:
Stále znovu a znovu mě něco lechtá, odháním to. Moucha! Když už jí odháním asi po desáté, jsem rozmrzelá a bručím. Martínek vstává, rozsvěcí a číhá. Vstávám taky a číháme oba. Lítá spíš za tmy, takže zhasínáme a číháme. Občas někde proletí, útočíme na ni, ale i přes všechna svá zranění ulítá. Vypínáme lednici ze zásuvky, abychom slyšeli jak bzučí.
Cca po půl hodině ji objevíme na zemi, vrháme na ni pantofli... proud vzduchu ji však varuje a moucha ulítá. Chvíli číháme, ale neslyšíme nic, takže upadáme v postýlce do komatu.
V klidu spíme do čtvrt na deset. Pomalu vstáváme a začínáme chystat snídani. Martínek nadšeně křičí: "Našel jsem mouchu!...Utopila se Ti ve šťávě!"
Hihi
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
6 komentářů:
Zajímalo by mě jak taková moucha přistane na stropě.
:D dam Ti číslo na bývalou kantorku na biologii. Mě spíš trápí to, na čem mouchy většinou sedávaj...:D
Pamatuji, že jsem to řešili s klukama na střední, ale nikdy jsme se neshodli. Já to jednou s někým vyřeším :).
hihi
Nohy dvoukřídlého hmyzu mají stavbu typickou pro hmyz, chodidla jsou složena z pěti článků, přičemž pata (první článek) bývá výrazně prodloužena, na posledním článku zpravidla bývají dva drápky mezi nimiž je většinově umístěno houbovité přidržovací ústrojí, které umožňuje lezení po hladkém povrchu.
z wikipedie :)
No jo, ale mě jde o to jak přistávají na stropě. O tom se nikde nepíše. To udělaj jako piruetu a chytí se?
Aha... No, tak to nevim, čoveče. Ale asi jo, prostě letěj na ten strop vzhůru nohama :)
Okomentovat