Oh My !!

Přináším slíbené informace o Gospelové noci, která se konala v rámci mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms v Obecním domě.

Na místo jsme dorazili cca s půlhodinovým předstihem, což se ukázalo jako ideální pro to, abychom stihli vstřebat vše, co jsme kolem sebe viděli. Ve velkolepém sále na nás z výšin varhanních píšťal shlížel Bedřich Smetana, v rozlehlých prostorách se postupně začali kupit lidé nejrůznějšího věku, národnosti i barev pleti a celý sál bzučel jako vosí hnízdo.
V první části programu se představil Český národní symfonický orchestr pod taktovkou Paula Freemana s několika skladbami "švihnutými" jazzem, swingem a spirituály. Ačkoliv jsme seděli velmi blízko (ve třetí řadě) a orchestr se nám moc líbil, nemohli jsme se ubránit myšlenkám na to, kdy že už se to konečně objeví ten obří sbor. Po lehce organizačně nezvládnuté pauze se konečně objevili. Masa lidí, která měla celkem problémy vejít se na skutečně nemalé podium - Chicagský sbor Apoštolské církve Boží. Píše se, že je jich 200 a do Obecního domu jich podle našich propočtů dorazilo tak 160.
Při první písni jsem byla jako bych měla na klíně obrovský balvan. Byla jsem totálně zaražená do židle, přistihla jsem se, že mám otevřenou pusu a trpěla jsem tak trochu nedostatkem kyslíku. Při druhé už jsem se trochu "pochlapila" a začala si to vychutnávat.
V programu, který jsme měli v rukou bylo psaných jen 5 písní, což nás tedy značně vyděsilo, ale naštěstí jich bylo cca o 2 víc, načež pan Freeman odešel a přivedl sbormistra tohoto tělesa.
Jak do zpěvu celou dobu dávali všechno, pod vedením "svého" zpívali na 200% a byli neskuteční. Krom neskutečného zážitku z pouhého množství zpěváků se nutně musí přidat úžas nad spontaneitou a naprostým zápalem pro věc. Žádná přísná strnulost - často se hýbají aniž by to bylo nějak zorganizované a dělají to zkrátka tak, jak to cítí. Což chtě nechtě strhne i ostatní. Oni vědí, o čem zpívají a dokážou se do toho tak položit, že to až bere dech.
Po dlouhém aplausu ve stoje se sbor začal sbírat a pomalu odcházet ven na vzduch, kde ještě zpěváci přijímali nadšené reakce posluchačů.
Upřímně jsem se z toho ještě příliš nevzpamatovala, takže je článek možná lehce zmatený, za což se omlouvám.
Kdybych to měla shrnout pár slovy, byla by to SRDEČNOST a SPONTANEITA.
Opravdu nevšední zážitek!
PS: bělošky jsem napočítala 2 :)))