Na startu

Zavedla jsem si svůj první blog v době, kdy se blíží konec prázdnin. Za sebou mám druhý (a nejhorší) ročník na univerzitě a taky druhý rok, kdy mám minimální kontakt s hudbou. Což mě, jak stále víc zjišťuju, ničí. Snažím se sice dojíždět každých 14 dní o víkendu na hodiny zpěvu, ale není to zkrátka dost. Oproti dřívějšku, kdy jsem zpívala 6 dní v týdnu na nejrůznějších místech, ať už sama nebo s kapelou, je to bída. Rozhodla jsem se proto zkusit zajít před prázdninami na kantorkou, která vyučuje na univerzitě zpěv, ale učí i na konzervatoři v Plzni. Dohodly jsme se, že si mě poslechne a potom se domluvíme, co by se dalo dál dělat. Pokud jsem to pochopila správně, byla by i ochotná mě na přijímačky připravit. Čímž jsem se dostala k tomu, že se zkusím dostat na tříletý studijní obor Hudba se zaměřením na zpěv nebo případně na konzervatoř (samozřejmě s individuálním studiem). Hlasivky jsou sice po těch dvou letech v celkem žalostném stavu, ale věřím, že se to ještě odněkud dá "vyškrábat" a že zase můžu být dobrá. Přistihla jsem se, jak žárlím na každého, kdo někde zpívá, kdo má úspěch ve zpěvu, kdo je v kontaktu s hudbou nebo jen stojí na pódiu a zpívá. Když jsem se rozhodovala, jakou školu si zvolit, říkala jsem si, že pokud je mi souzeno zabývat se hudbou, můžu to dělat později, až budu mít vystudováno "něco praktického". Asi přišel ten čas, kdy prostě vím, že chci hudbu dělat, možná ne profesionálně, ale zkrátka chci. Nechci ale, aby to bylo na úkor toho, co studuju teď, protože to mě taky baví a myslím, že je to využitelné v praxi a další věc je, že mám za sebou už dva roky, které bych nerada jen tak spláchla.Za několik týdnů mám domluvenou návštěvu u oné kantorky, tak doufám, že mi nevezme vítr z plachet a že mě podpoří. Taky jsem rozhodila sítě a pokouším se přes inzerát najít nějakou kapelu, která by mě mohla zaujmout, ale už mi chybí to sebevědomí, které jsem měla dřív, tak tomu moc velkou naději nedávám...Snad se to nějak vyvrbí...