Ti, kteří čtou a registrují, zaznamenali jistě informace o jakýchsi stížnostech a problémech na katedře. Poslední informace, o které jsem se s vámi podělila, byly o tom, že se rozeslaly stížnosti a o bezprostředních reakcích na ně. Od té doby uplynulo už hodně času a leccos se událo. Ale asi začnu od začátku.
Pan B se po doručení stížností skutečně zachoval tak, jak jsme se všichni obávali. Dal k dispozici všechny naše stížnosti tak, jak mu byly doručeny těm, jichž se bezprostředně týkaly. Následoval nátlak na jednotlivé studenty - na některé menší a na jiné (takové ty slabší články) i větší. Pro představu uvedu jeden, kdy na kamarádku, která psala stížnost, udeřila její kantorka (objekt stížnosti) při hodině zpěvu. Začala argumentovat proti jednotlivým bodům, které ve stížnosti zmínila, absolutní peckou bylo, když vytáhla inkriminovaný list a začala z něj jednotlivé pasáže citovat a argumentovat proti nim (pro připomenutí jen zmíním, že v průvodním dopise stála prosba o nezveřejňování našich jmen). Když to trvalo asi 20 minut, ozvalo se zaklepání a vstoupil vedoucí s oznámením, že se vmísí do debaty. Takže tito dva vedoucí pracovníci na pedagogickém pracovišti strávili s ubohou studentkou HODINU v kanceláře a cupovali ji na kusy. Dovedete si asi představit, v jakém stavu přišla na následnou zkoušku sboru...
Byla jsem pochopitelně také pozvána k vedoucímu, abychom se "pobavili o mé stížnosti". Tato debata spočívala v tom, že se mě dotazoval na jednotlivé body ze stížnosti - chtěl mě evidentně znejistit a zamést mé argumenty pod koberec - a tak chtěl vědět přesné datumy, místa a svědky incidentů, jež jsem zmiňovala. To ale narazil, protože já se nedám. Jediné, co řekl on mně, bylo to, že se zamýšlí nad změnou jednoho snad ze sta bodů, které dopis obsahoval. Ostatním neřekl ani o jednom takovém bodu.
Jelikož se nic nedělo dlouhou dobu (víc než 30 dní, které stanoví zákon) - nebylo vydáno žádné prohlášení, nebyl ústně sdělen jediný závěr, rozhodli jsme se hledat pomoc a rozum jinde - výš.
Bylo nám řečeno, že tam už budeme jistě vyslyšeni, a že dotyčná na studenty dost slyší.
Ihned po doručení stížností nám přišly emaily s díky za vůli řešit vzniklé problémy a s informací o nadcházejí schůzce s panem B. Následně se nám doneslo (jaké překvapení!), že pan B opět nebyl schopen si sám ani zavázat tkaničky (to ostatně předvádí od té doby, co je ve funkci) a na schůzku vzal i svou milou zástupeckou. Jíž se ovšem stížnosti týkají - je jeich objektem!!! Ani to jim nebylo trapný!!!
A evidentně vyšší instanci společnými silami udolali. Tihle dva ubozí, jen pro sebe hraboucí... Protože nedávno přišlo slíbené vyrozumění s informací o tom, že vedoucí pan B udělal všechna potřebná opatření a vše je tedy v naprostém pořádku. Zmínka o tom, že dotyčná vyšší instance není kompetentní k tomu hodnotit profesních kvality stěžovaných pedagožek, mě málem rozplakala. CO JE MNĚ JAKO STUDENTCE DO TOHO?! Ona je nadřízenej, tak ať si sakra někoho kompetentního sežene!
Vyskytly se ale i další hnusárny, které už se ale netýkají "jen" studentů, nýbrž se chovají jako svině i vůči svým kolegům kantorům. Nechci se tady sáhodlouze rozepisovat o detailech, abych vás nenudila, navíc by to vzhledem k možnostem internetu asi nebylo moc moudré... Nicméně!
Upřímně vám říkám, že se mi při pohledu na naši trojici dělá nevolno od žaludku. A to silně!
Kdyby býval pan B zůstal u skládání a učení (dvou věcí, které mu jdou na výbornou), byl by nejspíš stále tím milým panem docentem, kterého si studenti váží a mají ho rádi.
Teď - ve funkci - je tím, nad kým spousta lidí kroutí hlavou a používá slova jako "svině", "podlost", "hrabivost" a jim podobná.
Jaká škoda...
Žádné komentáře:
Okomentovat