Praxe, kterou jsem považovala za "levou-zadní-zvládnutelnou", mě začíná tak trochu děsit, tím spíše ve spojení s rozvrhem, který mám na hudebce.
Diplomová práce, kterou bych ráda odevzdala v červnu, ještě nemá ani svůj úvod (natož cokoliv jiného).
Při své současné studijní morálce (nijak neobvyklé) nevycházím z úžasu nad tím, že jsem dolezla do pátého ročníku a spáchala dvě ze tří státnic. A současně upadám do mdlob ze 4 megaokruhů, které mě čekají při té poslední.
V pondělí jsem navíc kývla na doporučení své osoby na místo pěveckého pedagoga v jedné větší ZUŠ tady u nás. Přirozeně to není jistota, ale doporučení od paní L už něco znamená... Pokud by se zadařilo, byla by to zkušenost, praxe a ještě třeba nějaký ten užitečný kontakt a očko. Současně by to ale asi bylo mé úmrtí vzhledem k tomu, že bych se jaksi paní učitelkou stala už v dubnu.
Ale co?! Když se zbláznit, tak se vší parádou! :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat